Kolik hrdinů znáte? Jakou inspiraci vám přinesli? A jak jste se o nich dozvěděli?
Superman i princezna Diana
Jako malá jsem milovala příběhy. Dianu, princeznu z Walesu, zná celý svět. Pro mě byla ztělesněním důstojnosti, elegance, jemnosti, laskavosti, oduševnělé krásy, lásky, péče a později i bolesti. Bořila pravidla. Byla pečovatelkou a hrdinkou.
O jejím životě informoval někdo jiný. Média. A všichni víme, jak její příběh skončil.
Ale co kdyby svůj příběh měla Diana od začátku v rukou ona sama? Co kdyby ona sama autenticky a svobodně mluvila o věcech, lidech a projektech, které jí ležely na srdci? Jak by její příběh probíhal a jak by skončil?
Supermana jsem jako malá zbožňovala. Zachraňoval svět, pomáhal lidem. Byl silný, chytrý (i když ze sebe dělal v duchu anonymity ňoumu) a taky skromný. Nechtěl slávu. Chtěl pomáhat. Jeho příběh je smyšlený.
Odkud je znám? Z médií a filmu.
Co mi dali? Jejich příběh mě inspiroval být tím, kým opravdu jsem. Vážit si sebe, nenosit masky (nevyplácí se to, šťastní v tom nebudete) a nebrat se tak vážně.
Síla příběhu je nepopiratelná. A bez příběhů není hrdinů.
Žijeme v digitální době a obří síle sociálních sítí. Denně na nás vyskakují příběhy značek a lidí, jejich vize, lifestyle i soukromí.
Jsme konzumenti. Dýcháme a baštíme obsah v creators economy. Obsah se na nás valí 24/7.
Obsah různého typu, od „běžných“ lidí, našich známých a sledujících, pro které sítě jako Facebook a jiné v počátku vznikly. A pak obsah veřejně známých lidí, co vyhráli v Love Islandu nebo soutěžích jako Česko hledá…dosaďte si. Přes dnešní influencery, politiky a jejich manželky, až po herce, zpěváky a misky, kteří méně pracují, hrají a zpívají ve fyzickém světě, za to více prodávají a spolupracují ve světě digitálním.
A lidé hltají jejich příběhy.
A lidé se stávají závislými na jejich životech a činech.
Jsou ale tito lidé přínosnou inspirací pro své sledující? Jsou to experti? Jsou odborníci na nějaké téma? Nebo těží hlavně z toho, že své publikum pouští – kolikrát i doslova – do své ložnice a odkrývají zákoutí svého osobního života a svá dramata?
Odpověď nechám na každém zvlášť.
Po Zemi, i v naší české kotlině, chodí hromada inspirativních zajímavých lidí, kteří jsou skvělí ve své profesi či oboru, nasbírali znalosti a zkušenosti a mají co hodnotného předat. Přesto mnoho z těchto lidí vidět není. Nebudují svou osobní značku. Proč? Možná proto, že…
…mají pocit, že nemají co říct.
…neví, jak a čím začít.
…nemají čas.
…mají pocit, že je tady kupa jiných, co si ten prostor „víc zaslouží“.
…mají jiné priority, budování osobní značky mezi ně nepatří.
Tady se prosím zastavte a položte si otázku:
„Může mít budování mé osobní značky pozitivní dopad na můj život?“
„Může mi osobní značka pomoct v mé profesi, v mé práci, v mých cílech a snech?“
Pokud je vaše odpověď ANO, tak nečekejte a začněte psát svůj příběh.
Zajímají vás další články o brandingu a osobní značce? Čtěte blog „Vyloupni se“ a registrujte se emailem mezi měsíční odběratele.